Index kvality a skóre podmínek

Index kvality středních škol

Index počítáme pro každou školu (ředitelství, RED_IZO) a každou skupinu škol, ve které má maturanty nebo maturitní obory. Na profilu školy je hlavní ta skupina, kde má škola nejvíc maturantů; ostatní skupiny uvádíme na řádku pod ní.

1. Výsledky u maturity (společná část, jen prvomaturanti, stav po podzimním termínu, jinak jarní): průměrný percentil v češtině, v angličtině a v matematice a úspěšnost (úspěšní / přihlášení). U gymnázií má skoro každá škola úspěšnost 98–100 %, takže rozdíly do 2 procentních bodů bereme jako shodu: při převodu na percentil se škola počítá jako lepší jen než školy s úspěšností o víc než 2 body nižší (každá dvojice škol bližších než 2 body je remíza). U ostatních skupin platí běžné pořadí. Angličtinu a matematiku počítáme jen v letech, kdy je skládala aspoň polovina maturantů – jinde je volí vybraná menšina. Pilíř počítáme od 10 maturantů za tři roky.
2. Přidaná hodnota: náš odhad přidané hodnoty v češtině pro skupiny oborů, které do dané skupiny patří (od 30 maturantů). Odhad zmenšujeme k nule podle jeho nejistoty (empirický Bayes: faktor τ² / (τ² + SE²), kde τ² je rozptyl skutečných rozdílů mezi školami skupiny po odečtení chyb odhadů) – malé a nejisté ročníky tak nemohou vyskočit na špici. Pravidlo stálosti: pilíř se započítá, jen když měl výsledek stejné znaménko aspoň ve 2 ze 3 posledních ročníků. Totéž pravidlo platí pro žebříček přidané hodnoty. Velmi výběrové školy: když mají přijatí do skupiny v posledních třech letech v průměru víc než 90. percentil (průměrný percentil přijatých v 1. kole přijímaček, váženě počtem přijatých a roky 50 / 30 / 20 %), přidanou hodnotu nepočítáme ani do indexu, ani do žebříčku – maturita z češtiny má strop a očekávaný výsledek takové školy je už u horního okraje stupnice, takže rozdíl proti němu o výuce vypovídá málo. Váhy ostatních pilířů se přepočítají. Bereme přijaté z let od 2024, ne uchazeče 2017–2023, ze kterých se přidaná hodnota počítá: staré soubory obsahují jen všechny uchazeče (jejich průměr ani u nejvýběrovějších gymnázií nepřesáhne zhruba 86. percentil a šesti- a osmileté testy mají vlastní stupnici), kdežto průměr přijatých výběrovost školy ukazuje přímo.
3. Zájem uchazečů (1. kolo přijímaček, bez zkráceného studia): přihlášky s 1. prioritou na jedno místo a naplnění kapacity po 1. kole (přijatí / místa, nejvýš 100 %).
4. Podmínky výuky (výkazy MŠMT, poslední školní rok, všechny střední školy ředitelství): podíl úvazků kvalifikovaných učitelů a průměrný počet žáků na třídu (menší je lepší; třídy pod 15 žáků už další bonus nedostávají).

Záměrně nezapočítáváme obtížnost přijetí (kolik bodů stačilo – to ukazujeme zvlášť a říká hlavně, jaké uchazeče škola bere) ani nic o složení žáků (cizinci, sociální zázemí).

Skupiny škol

Každý ukazatel srovnáváme jen uvnitř skupiny. Maturitní skupiny oborů CERMAT (SMO16) a obory přijímaček (kód KKOV) přiřazujeme takto:

• Gymnázium osmileté: maturanti GY8, obory 79-4x-K/81 (přijímačky z 5. třídy);
• Gymnázium šestileté: GY6, obory …-K/61 (ze 7. třídy);
• Gymnázium čtyřleté: GY4, obory …-K/41 včetně sportovních gymnázií;
• Lyceum a odborná škola s maturitou: lycea, SOŠ a maturitní obory SOU (obory M a L0);
• Nástavbové studium: nástavby NOS a NTE, obory L5 (po výučním listu).

Obory bez maturity (C, E, H, J) a konzervatoře bez maturitních výsledků index nemají.

Výpočet

1. Tři roky: maturitu a přijímačky bereme za poslední tři roky s váhami 50 / 30 / 20 % (nejnovější rok nejvíc); chybí-li rok, váhy ostatních se přepočítají. Výkazy o učitelích a třídách jsou za poslední školní rok.
2. Malé vzorky: ukazatel maturity školy s méně než 15 maturanty stahujeme k průměru skupiny: (n · x + 15 · průměr) / (n + 15).
3. Percentil ve skupině: každý ukazatel převedeme na percentil uvnitř skupiny (podíl škol s horší hodnotou, shodné hodnoty se dělí napůl).
4. Pilíř = vážený průměr percentilů jeho ukazatelů, souhrn = vážený průměr pilířů. Když ukazatel nebo pilíř chybí, váhy ostatních se přepočítají.
5. Minimum dat: index má jen škola s pilířem maturity a aspoň jedním dalším pilířem, jinak píšeme „nedostatek dat“.
6. Index = percentil souhrnu mezi školami skupiny, zaokrouhlený na celé číslo: index 80 znamená, že 80 % škol skupiny má nižší souhrn.

Pásma

• špičkaindex nebo skóre 90–100
• nadprůměrindex nebo skóre 70–89
• průměrindex nebo skóre 30–69
• podprůměrindex nebo skóre 10–29
• slabšíindex nebo skóre 0–9

Nejistota a „orientační“

Každý ukazatel má směrodatnou chybu podle velikosti vzorku: percentil maturity 25 / √maturantů, úspěšnost a naplnění √(p(1 − p) / n), přihlášky na místo √přihlášek / místa, přidaná hodnota z modelu. Chybu převedeme na percentilové body podle toho, jak husto jsou kolem hodnoty školy ostatní školy skupiny, a přes váhy ji složíme do chyby souhrnu (chyby bereme jako nezávislé). Interval indexu je percentil souhrnu ± 1,645 násobku chyby (90 %). Když interval zasahuje do víc než dvou pásem, číslo neukazujeme – jen pásmo s označením orientační. Bývá to u malých škol a u skupin, kde jsou školy těsně u sebe (třeba úspěšnost u maturity na gymnáziích se liší o desetiny procenta).

Pořadí

Pořadí na profilu je podle souhrnu ve skupině v celém Česku a v kraji (podle sídla ředitelství). Školy se stejným souhrnem sdílejí místo. Žebříčky indexu kvality obsahují jen školy s číslem (bez „orientačních“).

Skóre podmínek mateřských a základních škol

Pro mateřské a základní školy nejsou veřejné žádné výsledky žáků. Skóre podmínek proto neměří kvalitu výuky, jen podmínky, které jsou ve výkazech MŠMT (stav k 30. září 2025):

Postup je stejný jako u indexu: percentil každého ukazatele ve skupině, vážený průměr (aspoň tři ze čtyř ukazatelů), skóre = percentil průměru ve skupině, stejná pásma i pravidlo „orientační“. Malé třídy pod 15 dětí a méně než 8 dětí na učitele už další body nepřidávají. Podíl dětí mladších 3 let v mateřských školách jen ukazujeme, do skóre se nepočítá. Vedle každého ukazatele je průměr okresu ze škol stejné skupiny.

Skupiny: mateřské školy; speciální mateřské školy; základní školy s 1. i 2. stupněm; základní školy jen s 1. stupněm; speciální a praktické základní školy. Školy zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona (praktické a speciální, při ústavech a nemocnicích) poznáme v rejstříku škol podle typu místa výuky – když jsou všechna místa školy speciální, má vlastní skupinu. Jestli má základní škola 2. stupeň, rejstřík neuvádí; za školu jen s 1. stupněm proto bereme školu s nejvýš 5 třídami, nebo kde prvňáci tvoří aspoň 17,5 % žáků (u pětiletého 1. stupně kolem pětiny, u devítileté školy kolem devítiny).

Žebříčky: základní školy podle podmínek výuky (také jen s 1. stupněm a speciální a praktické) řadíme v celém Česku, v krajích i v okresech, mateřské školy jen v okresech – celostátně má mnoho školek stejné skóre. V žebříčcích jsou jen školy se skóre s číslem; stejné skóre znamená stejné pořadí. V seznamech škol obce lze řadit podle skóre podmínek.

Nejistota: výkazy zachycují celou školu, ne vzorek. Chyba proto vyjadřuje, jak se čísla mohou změnit v dalším roce: podíl kvalifikovaných učitelů a naplněnost jako podíl √(p(1 − p) / n) (bez chyby při 100 %), počty dětí na třídu a na učitele podle kolísání jednoho nového ročníku (√(děti / počet ročníků)).

Kolik škol má index a skóre

Limity

Zdroje a roky

• CERMAT – maturitní zkouška po školách a skupinách oborů, 2024–2026;
• CERMAT – jednotná přijímací zkouška, 1. kolo, poslední tři roky (přihlášky podle priorit, kapacita, přijatí);
• CERMAT – jednotná přijímací zkouška 2017–2023 po školách a skupinách oborů (pro přidanou hodnotu, maturity 2024–2026);
• MŠMT – výkonové výkazy škol (děti, žáci, třídy, úvazky učitelů a bez kvalifikace), stav k 30. září 2025, a rejstřík škol (kapacity, typy míst výuky).

Podrobnosti o datech jsou na stránce Zdroje dat, obecná metodika (percentil, obtížnost, maturity) na stránce Metodika.