Jak čteme přijímačky, maturity a kapacity

Body z přijímaček

Jednotná přijímací zkouška má test z češtiny a z matematiky, každý za 50 bodů. CERMAT zveřejňuje výsledky jako procento úspěšnosti v obou testech; my je převádíme na součet bodů ze 100. „Stačilo bodů“ je nejnižší výsledek přijatého uchazeče v 1. kole – školy ale hodnotí i vysvědčení a vlastní kritéria (u některých oborů talentovou zkoušku), takže stejný počet bodů nemusí příště stačit.

Percentil

Percentil říká, kolik procent všech uchazečů (u maturity všech maturantů) v Česku mělo horší výsledek. Percentil 80 znamená, že uchazeč byl lepší než 80 % ostatních. Na rozdíl od bodů je srovnatelný mezi roky, i když se mění obtížnost testů.

Obtížnost přijetí

Obtížnost oboru určujeme podle percentilu posledního přijatého uchazeče v 1. kole:

• volnéPřijati byli i uchazeči s nízkým výsledkem, místa často zbyla.
• mírný převisHlásilo se víc uchazečů, ale přijati byli i ti s podprůměrným výsledkem.
• těžkéPřijati byli jen uchazeči s výsledkem nad průměrem.
• velmi těžkéPřijati byli jen uchazeči z nejlepší čtvrtiny všech, kdo psali přijímačky.

Pokud obor po 1. kole nenaplnil kapacitu, je nejvýš „mírný převis“. U oborů s méně než 5 přijatými výsledky nezveřejňujeme (málo dat).

Kam se dostanu

Vaše body porovnáme s výsledky přijatých v 1. kole posledního roku:

• bezpečněLoni by vás přijali s rezervou: měli byste víc bodů než polovina přijatých, nebo obor nikoho neodmítl pro nedostatek míst.
• reálněLoni byste se vešli mezi přijaté, ale spíš v dolní polovině.
• riskantněLoni by to těsně nestačilo (do 10 bodů pod posledním přijatým). Jako zálohu nevolte.
• málo pravděpodobnéLoni přijatí měli o víc než 10 bodů lepší výsledek.

Medián přijatých počítáme z anonymizovaných dat o uchazečích (pásma po 5 bodech). Není to pravděpodobnost přijetí: letos může přijít víc uchazečů, test může být jinak těžký a škola může změnit kritéria.

Maturity

Ukazujeme společnou část maturity jen u žáků, kteří maturovali poprvé, za jaro a po podzimním opravném termínu. Hlavní číslo je průměrný percentil v češtině, protože ji skládají všichni. Školy s méně než 10 maturanty v roce nehodnotíme.

Přidaná hodnota (odhad)

Přidaná hodnota porovnává výsledek maturantů v češtině s tím, jaký mívají školy s podobně silnými uchazeči. Jde o stejný princip jako britský Progress 8, jen z agregovaných dat po školách: jednotlivé žáky sledovat nemůžeme.

1. Stejné ročníky. Uchazeči o školu a skupinu oborů (gymnázium 4leté, lyceum, SOŠ ekonomické…) u přijímaček v roce R a maturanti téže školy a skupiny v roce R + 4 (šestiletá gymnázia R + 6, osmiletá R + 8). Ročník počítáme od 10 uchazečů a 5 maturantů.
2. Tři ročníky dohromady. Spojujeme ročníky, které maturovaly v posledních třech letech (2024–2026), váženě počtem maturantů. Zveřejňujeme od 30 maturantů.
3. Očekávaný výsledek. Pro každou délku studia zvlášť (testy pro 4-, 6- a 8leté studium mají vlastní percentily) proložíme všemi školami: očekávaný percentil maturity = a + b·t + c·t² + d·v, kde t = (percentil uchazečů − 50) / 50 a v = ln(maturanti / uchazeči). Člen v zachycuje výběr, který průměr uchazečů neukáže: škola, která vybírá z mnoha uchazečů na jedno místo (nebo o hodně žáků během studia přijde), má u maturity silnější ročník než celý svůj okruh uchazečů. Regrese je vážená počtem maturantů; člen c·t² počítáme od 100 škol × skupin, d·v od 50, samotné a + b·t od 20.
4. Přidaná hodnota = skutečný percentil − očekávaný percentil, v percentilových bodech. Kladná: maturanti dopadli lépe, než se čekalo.
5. Nejistota. SE = √(25² / počet maturantů + (sklon křivky × směrodatná odchylka uchazečů)² / počet uchazečů); 25 je typický rozptyl percentilů uvnitř školy. Rozdíl menší než 1,5 × SE ukazujeme jako „v rámci očekávání“ – takových škol je nejvíc a jejich pořadí nic neznamená.

Korelace = průměrný percentil uchazečů × maturity napříč školami; R² = podíl rozdílů mezi školami, který model vysvětlí; rozptyl = směrodatná odchylka škol kolem očekávání. Koeficienty: 4leté a = 43,0, b = 43,3, c = 13,6, d = −4,0; 6leté a = 66,6, b = 22,4, d = −6,5; 8leté a = 66,7, b = 16,0, c = −9,6, d = −8,9.

Matematiku počítáme stejně, ale jen z ročníků, kde ji maturovala aspoň polovina žáků (jinde ji volí vybraná menšina), a ukazujeme ji jen v profilu školy. Nástavby (jiní uchazeči i maturanti) a umělecké školy (talentové zkoušky místo testu) nehodnotíme.

Kapacity a počty dětí

Kapacita je nejvyšší povolený počet dětí nebo žáků zapsaný v rejstříku škol. Skutečné počty dětí, žáků, tříd a učitelů jsou z výkazů škol pro MŠMT ke 30. září. Místa ve školkách na 100 dětí porovnávají kapacitu mateřských škol v obci s počtem dětí narozených v obci za poslední 3 roky – je to hrubý ukazatel, do školek chodí i děti z okolních obcí.

Dojezd

Veřejnou dopravou počítáme cestu ode dveří ke dveřím z jízdních řádů všech autobusů, tramvají, trolejbusů a vlaků v Česku (celostátní data CIS JŘ zpracovaná projektem JrUtil, aktualizace jednou týdně). Výchozím bodem je střed obce, nebo u měst rozdělených na městské části střed městské části; cílem je místo výuky školy (u školy s více budovami ta nejrychleji dostupná).

• Referenční den: běžné úterý nebo středa ve školním roce mimo svátky a prázdniny, kdy jezdí spoje ve dnech školního vyučování.
• Příjezd do 7:55: hledáme nejrychlejší spojení, které dorazí ke škole nejpozději v 7:55 a vyjede nejdříve v 7:55 minus nejdelší počítaná cesta.
• Včetně chůze: cesta pěšky ze středu obce na zastávku (zastávky do 1,5 km, ve velkých městech až 2,5 km) a ze zastávky ke škole (do 700 m chůze), přestupy včetně přechodu na jinou zastávku do 400 m. Chůzi počítáme jako vzdušnou vzdálenost × 1,25 rychlostí 80 m za minutu (4,8 km/h).
• Nejdelší cesta: k mateřským školám 45 minut, k základním školám 60 minut, ke středním školám, konzervatořím, vyšším odborným školám a na vysoké školy 120 minut. Delší spojení neukazujeme. V seznamech si limit nastavíte sami po 5 minutách (výchozí je 60 minut) – z vesnic bývá potřeba delší.
• Pěšky: když je škola do 1,5 km chůze od středu obce nebo městské části, ukazujeme i čas pěšky.
• Vysoké školy: k fakultám (a vysokým školám bez fakult) počítáme stejnou cestu ode dveří ke dveřím s příjezdem do 8:55, protože přednášky obvykle začínají v 9:00, a nejvýš 120 minut. Cílem jsou místa výuky fakulty s adresou (budovy do 100 m od sebe bereme jako jedno místo); u fakulty s více místy, třeba s pobočkou v jiném městě, platí to nejrychleji dostupné. Na profilu fakulty z toho počítáme, z kolika obcí se na ni dá dojet do 30, 60, 90 a 120 minut.

Nepočítáme čekání ve škole před vyučováním, zpoždění a výluky, změny jízdních řádů po referenčním dni ani školní autobusy a jiné spoje, které nejsou v celostátních jízdních řádech. Výsledek je orientační: skutečná cesta záleží na tom, kde přesně bydlíte.

Autem počítáme podle mapy OpenStreetMap (výpočet OSRM na kdezit.cz). Ke středním školám, konzervatořím, vyšším odborným školám a fakultám je to jízda ze středu obce nebo městské části až k budově školy (nejrychleji dostupné místo výuky, budovy do 100 m od sebe jako jedno místo), nejvýš 120 minut, včetně cesty od bodu na nejbližší silnici; přepočítáváme jednou měsíčně a při změně škol. K mateřským a základním školám a tam, kde tyto časy zatím chybí, jsou to minuty jízdy mezi středy obcí (do 60 minut) a škola ve vaší obci má odhad podle vzdušné vzdálenosti. Nepočítáme dopravní špičku, parkování ani objížďky. Seznamy středních a vysokých škol a nástroj Kam se dostanu umí limit minut použít na veřejnou dopravu (výchozí), nebo na auto.

Index kvality a skóre podmínek

Střední školy s maturitou mají index kvality 0–100: srovnání se školami stejného typu podle výsledků u maturity, přidané hodnoty, zájmu uchazečů a podmínek výuky. Mateřské a základní školy mají skóre podmínek 0–100 (kvalifikovaní učitelé, velikost tříd, děti na učitele, naplněnost). Váhy, skupiny škol, nejistota a limity: metodika indexu kvality a skóre podmínek.

Základní školy

Výsledky žáků jednotlivých základních škol (například úspěšnost u přijímaček) zatím nikdo nezveřejňuje. U základních škol proto ukazujeme velikost, třídy, družinu, inspekční zprávy a skóre podmínek – to ale měří podmínky výuky, ne její kvalitu.